Deklarovaný cíl navrhované úpravy

• Zvýšení kvality práva a zlepšení procesu normotvorby.
• Zvýšení transparentnosti procesu normotvorby.
• Odstranění rozdílů co do kvality mezi vládními návrhy zákonů a dalšími zákonnými iniciativami.
• Formalizace kontroly náležitostí návrhu na vydání zákona.
• Precizace definice pozměňovacího návrhu, specifikace jeho náležitostí včetně procesu projednání.
• Posílení postavení navrhovatele zákona.

Navržená opatření

• Zvýšení požadavků kladených na důvodovou zprávu tak, aby obsahovala posouzení alternativ navrhované právní úpravy a odhad dopadů na výdaje právnických a fyzických osob.
• Oprávnění parlamentní komory trvat na splnění zákonných požadavků na předložení návrhu zákona nebo senátní iniciativy, včetně postupu upravujícího přezkum splnění náležitostí.
• Zpřesnění termínu „pozměňovací návrh“.
• Zvýšení požadavků kladených na pozměňovací návrhy, včetně zpracování jejich odůvodnění.
• Zpřísnění procesu podávání a projednávání pozměňovacích návrhů.
• Zavedení institutu garančního výboru.
• Zavedení institutu přerušení třetího čtení návrhu zákona za účelem posouzení dopadů pozměňovacích návrhů přijatých během třetího čtení na výslednou podobu zákona.
• Rozšíření práva navrhovatele vzít návrh zákona zpět až do konečného hlasování o něm ve Sněmovně.
• Ustálení dosavadní praxe související s postupováním návrhů zákonů Senátu.
• Změna procedury hlasování o podaném návrhu „nezabývat se návrhem zákona“.

Dopady navržené úpravy

• Formálně se zvýší nároky kladené na důvodovou zprávu.
• Posílí se postavení navrhovatele.
• Posílí se postavení předsedy parlamentní komory. Ten získá obstrukční nástroj, jehož prostřednictvím může zdržovat přijetí návrhu na vydání zákona.
• Ztíží se možnost podávat komplexní pozměňovací návrhy a možnost podávání tzv. přílepků.
• Formálně se zvýší požadavky kladené na odůvodnění pozměňovacích návrhů.
• Nepatrně se prodlouží legislativní proces a stoupnou nároky na práci garančních výborů a legislativních odborů parlamentních komor.

Dopady, když nebude úprava přijata

• Zákonodárci budou nadále schvalovat zákony upravené ve zněních nepřehledných pozměňovacích návrhů bez znalosti skutečných dopadů navržené regulace.
• Bude pokračovat nešvar komplexních pozměňovacích návrhů a tzv. přílepků, kterým se často obchází řádný legislativní proces.
• Zákony se dál budou schvalovat v časovém kvapu.
• Navrhovatelé zákonů budou i nadále spojováni s konečným zněním, které mohlo mít zcela odlišnou podobu než byl původní záměr navrhovatele a mohlo být schváleno i přes jeho odpor.

Hodnocení navržené úpravy

• Ačkoliv jsou navržené změny oproti dřívějším návrhům na zkvalitnění legislativního procesu jen změnami drobnými, mohou významně přispět k faktickému zkvalitnění legislativního procesu.
• Prodloužení legislativního procesu by mělo vést ke zkvalitnění legislativy. Této změně je však třeba přizpůsobit přípravu norem již v jejích počátcích, tak aby nedošlo k porušení závazků České republiky vůči Evropské unii při transpozici práva Evropské unie. Obdobně je třeba mít na paměti i delší časové nároky pro přijetí zákona o státním rozpočtu.
• Skutečnost, že podané návrhy zákonů se nebudou doručovat všem poslancům, ale pouze poslaneckým klubům, zakládá diskriminaci nezařazených poslanců.
• Neadekvátně se posiluje postavení předsedy parlamentní komory při posuzování podmínek pro podání návrhu zákona. Zároveň se mu poskytuje obstrukční nástroj v rozsahu až 37 dnů pro zdržení přijetí podání návrhu zákona. Nemluvě o hrozbě zneužití tohoto institutu v politickém boji, kdy koalice může úplně znemožnit opozici podávat návrhy zákonů. Posuzovat splnění podmínek pro podání návrhu zákona by tak mělo plénum Poslanecké sněmovny či Senátu a nikoliv předseda parlamentní komory v první instanci či organizační výbor v instanci druhé.
• Chybí úprava, která by zabránila obcházení podávání komplexních pozměňovacích návrhů prostřednictvím souboru dílčích legislativních změn.
• Skutečnost ukládající povinnost projednat navržené pozměňovací návrhy garančním výborem odstraní celou řadu legislativních zmetků. K tomu je však potřeba poskytnout poslancům kvalitní elektronický nástroj pro promítání navržených změn do legislativy.
• Aby bylo opravdu dosaženo zkvalitnění legislativy, mělo by přerušení hlasování mezi hlasováním o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení a hlasováním o konečné podobě zákona být povinné a nikoliv jen na návrh navrhovatele nebo poslaneckého klubu.
• Návrh, aby povinnost nespojovat návrh zákona s pozměňovacím návrhem věcně nesouvisejícím s předmětem návrhu zákona platila jen u návrhů postoupených k projednání Poslaneckou sněmovnou a nikoliv u vlastních senátních legislativních iniciativ, je nelogický a ve skutečnosti i nadále, byť v omezené míře, zachovává praxi tzv. legislativních přílepků.
• Z čistě formálního hlediska není vhodné, aby jedna parlamentní komora navrhovala druhé parlamentní komoře, jakým způsobem má upravit svůj jednací řád.